Zdeněk Koudelka: Právo je systém, jak udržet společnost funkční, bez ohledu na spravedlnost
Prostor pro dva
Říká se, že neznalost zákona neomlouvá, ale i zkušený právník by měl co dělat, aby všechny aktuální předpisy nastudoval. Přesto se očekává, že občané budou dodržovat pravidla, o jejichž existenci mnohdy ani netuší. Právo a spravedlnost navíc nejsou to samé. Právní normy mohou být postavené na nařízeních, která mohou být v rozporu s realitou nebo morálními hodnotami. Kolik právních norem dnes existuje? Co dělat, když zákony odporují zdravému rozumu? A jak v tom všem najít rovnováhu? O tom si v Prostoru pro dva povídala Markéta Šichtařová s ústavním právníkem Zdeňkem Koudelkou.
Možná to znáte. Mohou nastat situace, kdy zákony neodpovídají tomu, co vnímáme jako spravedlivé. To platí napříč historií i v dnešní době. „Právo je systém, jak udržet společnost funkční, bez ohledu na spravedlnost,“ říká Koudelka. Tohle konstatování může působit cynicky, ale právní normy primárně stanovují, jak se máme chovat, aby společnost fungovala – ne aby se každý jednotlivec dočkal spravedlnosti podle svého názoru.
Moderní doba přináší nové výzvy. Některé zákony se mohou snažit na sílu prosazovat ideologie, přestože jsou v rozporu s realitou. Třeba tlak na elektromobilitu a zavádění environmentálních regulací podle mnohých ignoruje fyzikální i ekonomické možnosti.
„Tvůrci práva by měli dělat všechno pro to, aby jejich normy byly co nejméně zneužitelné,“ říká Koudelka. Jenže realita bývá jiná. V rukou výkonných úředníků nebo soudců se může zákon stát nástrojem k prosazování politických zájmů. „Některý soudce stejnou věc rozsoudí tak a jiný úplně opačně,“ dodává.
Jak se může občan bránit, když se právní systém obrátí proti němu? První krok je vždy zkusit legální cestou zpochybnit nefunkční zákon – odvolání, soudní řízení, veřejná debata. Pokud ale právní aparát selže, přichází na řadu politické změny. Lidé mohou volit reprezentanty, kteří budou hájit jejich zájmy a změnit legislativu k lepšímu. Zákony se mění, ale otázka, kde leží hranice mezi právem, spravedlností a morálkou, zůstává stále aktuální.
