Wollnerovu knížku číst nebudu, nedozvěděl bych se nic nového, říká generální ředitel ČT Jan Souček

Přepis rozhovoru:

Hostem pořadu O všem Radia Prostor je generální ředitel ČT, pan Jan Souček. Dobrý den. Nemůžu se nezeptat a ptám se každého z hostů – co pro vás znamená slovo prostor v životě?

Možnost volně dýchat. Pro mě prostor neznamená prázdno… Představte si les, kde je vlastně spousta stromů, a přesto cítíte tu volnost. Takže prostor může být útulný i velkorysý. Ale asi nejdůležitější asociace je svoboda dýchat a mít prostor pro vlastní představy.

Mimochodem máte po tom, co jste se stal generálním ředitelem, dostatek prostoru na rodinu a na volný čas?

Tak to je nejlepší vtip dnešního dne. (smích) Pravda je, že tohle je zrovna část života, kterou v těchto dnech více méně obětovávám na oltář ČT. Ale pár dní v měsíci se najde. Takový čas potom nejraději trávím skutečně v nejhlubším soukromí s nejbližšími přáteli. Tam, kde nedoléhá hluk koncertních síní a zájem ostatních médií.

Náš rozhovor běží na startu května, kdy máme dva státní svátky uprostřed týdne. Bude pan generální ředitel při svátcích pracovat, nebo bude prostor pro rodinu?

1. května trávím čas s přáteli a 8. května, pokud si dobře pamatuji, nebudu muset úplně nikam, protože budu mimo Prahu. A to je pro mě taky vzácný čas, musím říct.

Jste sedm měsíců ve funkci. Co se povedlo za tu dobu?

Těch věcí je strašně moc. Většinou zatím nejsou vidět na venek, protože jsem typ manažera, pro kterého velkou roli hraje atmosféra, ať už v týmu nebo uvnitř celé instituce. To řeším jako první a myslím, že atmosféru v týmu vedení ČT se podařilo proměnit velmi rychle. Teď s řadou kolegů pracujeme na tom, aby se ČT dál posunula ve vnitřní atmosféře. Mezi ty věci, které se opravdu povedly a jsou i viditelné na venek, patří talk show Lucie Výborné, Výborná show na ČT2, která si díl od dílu sahá na stále lepší sledovanost a dvojnásobně překonává limity, které v tom vysílacím okně ČT2 dosahovala v minulosti. Z toho mám velkou radost, zjevně to naše diváky baví a jsem přesvědčený, že různé talk show do programového schématu ČT patří. Obrovskou radost mám i třeba z premiéry nedělní (28. 4. 2024 – pozn. red.), tedy z Vedlejšího produktu. Diváky to chytlo a současně je to typ krimi, kterou nepovažuji za rutinní. Rutinní kriminálky jsem kritizoval, tak jsem rád, že se nám daří vystoupit z vyjetých kolejí. V těchto dnech se pilotují i nové zpravodajské diskuzní pořady, které budou putovat mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Budou se věnovat velkým tématům, ale očima lidí, kteří nežijí v metropolii a nejsou součástí té vysoké politiky. Těch věcí, ze kterých mám radost, je strašně moc. My nedávno měli velkou Programovou radu – hlavní orgán, který schvaluje ty zcela nové věci – která byla zaměřená na seriály a na televizní filmy. A schválili jsme do výroby dvoudílnou adaptaci skvělého románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Režírovat bude Tomáš Mašín. Na to se také moc těším a mohl pokračovat dál a dál.

Co se doteď zatím nepovedlo z toho, co vy byste chtěl a lze realizovat v řádu dnů, týdnu nebo měsíců? A zatím to tak rychle nešlo.

Těším se na to, že padne koaliční dohoda na navýšení televizních a rozhlasových poplatků. To je věc, která… nechci říci, že se nepovedla, ale stále nepadlo poslední slovo k tomu, s čím tedy vláda půjde do sněmovny. Ale jsem plný nadějí, že to, o čem vedeme debatu od podzimu loňského roku, dospěje do dobrého finále, protože média veřejné služby v ČR si to zaslouží. Co hrozilo, řekněme konfliktní situací, byla třeba situace z počátku letoška, kdy jsme měli připravený do vysílání nový krimiseriál Stíny v mlze, druhou řadu. Tragédie na Filozofické fakultě z 21. prosince nám hodila vidle do termínu, kdy seriál můžeme nasadit, protože, jak už diváci ví, třetí díl se zabýval právě námětem, který se bohužel toho 21. prosince zrealizoval. Na poslední chvíli jsme pak hledali náhradní řešení, abychom v tak krátkém odstupu nevystavili diváky znovu těm hrůzám. A potom je třeba krok, který nenaplnil má očekávání, a byl mé rozhodnutí, a to sice doplnění manažerské programové struktury, kdy k výkonným ředitelům kanálů Art, Déčko, Sport a ČT24 jsem doplnil ještě výkonné ředitele ČT1 a ČT2. Krok tímto směrem ale nebyl v pravou chvíli a na pravé místě. Televize navíc letos řeší složitou finanční situaci, takže zde jsem nakonec ustoupil z původní představy. Ale věřím, že lidé, co mají odvahu říct „dělám i chyby“, tím nedávají najevo svou slabost.

Mluvíte o finanční situaci – váš předchůdce tvrdil, že peněz na účtu je dostatek, ale vy jste, jestli se nepletu, zjistil, že to tak úplně nebyla pravda.

To je hodně složité téma a myslím, že už jsme za ním. I s reprezentací v Poslanecké sněmovně jsme si už vysvětlili, jaká ta realita je. Kdybych to přirovnal k situaci v běžné domácnosti, tak řekněme, že vám na účtu leží třeba 50 000 Kč, ale vy víte, že už jste si objednali myčku, pračku, ledničku a že ještě máte doplácet za plyn. Takže to, že ty peníze v určitém dni, konkrétně šlo o 31. prosince, leží na účtě, neznamená, že je to rezerva, se kterou můžete volně nakládat. To zhruba byla finanční situace, v jaké se ČT nacházela 31. prosince loňského roku.

Po svém předchůdci jste zdědil i pár kostlivců – ať už kauzy Marka Wollnera nebo prémie pro pana ředitele – jak se srovnáváte jako vrcholný manažer s tím, že se do vaší éry dostaly tyhle pozůstatky?

Já myslím, že rozdíl oproti situacím, které jsem zažíval dřív, je pouze v tom, že někteří ti kostlivci vyvolávají velký mediální zájem. Jsou to věci, ke kterým bych se úplně nevracel, ale chápu, že ČT je instituce, která je pod drobnohledem, tak nemohu ty situace nekomentovat… Ale pak jsou i situace, které se týkají třeba některých našich bývalých zaměstnanců. Oni sami je přiživují tím, že vydávají knihy a skrz ty knihy si vyřizují, nebo se snaží si vyřizovat účty s bývalými kolegy. Já se snažím se víc dívat do budoucnosti ČT. To je to, na čem mi záleží, a to je moje role. Ta role není rozhrabovat listí na zahradě, které tam spadalo už loni.

Četl jste novou knihu Marka Wollnera Reportér na odstřel?

Zcela upřímně řeknu, že nečetl. Požádal jsem tři kolegy ve svém okolí, kteří měli odvahu se do toho ponořit, o zpětnou vazbu, abych ji měl trošku pestřejší. A poté, co jsem ji dostal, tak nelituji, že jsem knihu nečetl. Nedozvěděl bych se nic nového. A číst ji už ani nebudu.

Šel byste teď, kdyby dnes přišlo to pozvání na kávu se svým předchůdcem Petrem Dvořákem?

Na to musí být vždycky dva a musí na to být chuť. Kdyby Petr Dvořák přišel s tím, že by se mnou rád šel na kávu, asi bych šel. Nejsem ten, kdo na zádech vláčí krosnu zatíženou křivdami minulosti.

Zmínil jste i koncesionářské poplatky. Ty by se měly při dosažení určité míry inflace valorizovat, zní z vládní koalice. Co vy sám říkáte na tento návrh?

To je jen část celé té reformy. Valorizace o inflaci, respektive poté, co kumulovaná inflace dosáhne nejméně určitého limitu – pravděpodobně by to nebylo každý rok – je dobrý nástroj pro to, aby se ty poplatky nemusely vracet do sněmovny a nemuseli jsme společně s politiky a s kolegy ze zbytku audiovizuální branže absolvovat to, co teď absolvujeme posledního tři čtvrtě roku, tedy hledání nějaké nové rovnováhy na trhu. Ta valorizace je určitě signál, že politici uvažují o tom, aby finance pro média veřejné služby byly i v dlouhodobějším horizontu udržitelné, že to nebude otázka řešení na jeden, dva roky. Ale je to jenom jeden z těch prvků. Druhý ze stavebních prvků reformy je okamžité jednorázové navýšení poplatků. To zatím v té finální verzi od vládní koalice nezaznělo. Těším se, co bude výsledek této debaty. No a třetí z těch stavebních prvků je redefinice toho, kdo je poplatníkem, ať už televizního nebo rozhlasového poplatku. Tam, myslím, stejně tak jako u té valorizace, došlo ke zmatení pojmů. Někteří se vyděsili, že pokud mají v rodině pět mobilů, tak budou platit pět televizních nebo rozhlasových poplatků. Ale tak to nikdy myšleno nebylo. Ta novela zavádí pouze tu změnu, že zatímco dnes platí poplatek rodina, která vlastní alespoň jeden televizní přístroj, tak nově ho bude platit i rodina, která třebaže žádný televizní přístroj nemá, tak alespoň jeden tablet, jeden chytrý telefon nebo jeden počítač se u nich doma najde.

Kdy očekáváte, že by mohlo nastat jasné stanovisko, jak to s poplatky bude?

Jasné stanovisko snad bude zřejmé už letos v průběhu léta, nebo začátkem podzimu, ale důležité je, kdy nastane účinnost té nové právní úpravy. Pro nás je velmi důležité, aby to bylo od ledna roku 2025. Máme připravené dlouhodobé plány, a i podrobnější krizový scénář, jaké kroky bude potřeba podnikat, pokud ČT žádné nové finance do svého rozpočtu nedostane. Já tomu scénáři říkám Armageddon a je to něco, co myslím nikdo nechce, zejména ne diváci ČT, protože by to znamenalo, že objem nových pořadů, té premiérové výroby, se propadne o jednu třetinu až polovinu. Velmi neradi bychom k tomu sáhli. Ale jsme veřejná instituce a musíme stavět rozpočet tak, aby odpovídal platným zákonům. A pokud ten zákon nebude účinný od ledna, tak my prostě musíme Radě ČT už letos na podzim předložit rozpočet, který počítá s tou verzi Armageddon. A to je velmi složité.

To je ta verze, o které psala E15, že by až devadesát lidí mohlo odejít?

Ta verze je už pro letošní rok. To už je věc, která je v dlouhodobých plánech zakomponovaná pro rok 2024. Těch devadesát pozic je něco, co se snažíme řešit primárně přes místa, která v tuhle chvíli nejsou obsazená. A teprve potom, když si vydiskutujeme s kolegy, jestli některá z těch neobsazených míst přece jenom jsou tak klíčová, že tam toho člověka přijmout potřebují, tak potom budeme hledat doplňkově ta další místa, abychom udrželi tedy ty parametry toho letošního rozpočtu.

Další důležité téma posledních dnu a týdnu: Etický panel. Daří se najít jeho nové členy?

Mám vytipováno zhruba deset jmen, to je dvakrát více, než je pro panel potřeba, protože si nejsem jistý, jestli všichni z těch, které jsme s kolegy vytipovali jako vhodné osobnosti, tu čestnou a neplacenou funkci přijmou. A je i potřeba, aby tato jména akceptovala také Rada ČT, takže to jsou dvě proměnné, které do toho vstupují. Ale ano, tohle jsou zrovna dny a týdny, kdy na tom intenzivně pracujeme a já věřím, že letos v červnu by mohl být Etický panel veřejně známý.

Pojďme těm, kteří neznají do hloubky práci panelu, vysvětlit, jak pracuje.

Existuje něco jako Kodex ČT, což je norma, kterou schvaluje Poslanecká sněmovna. A ten říká, že současně s nastavením pravidel se zřizuje poradní orgán generálního ředitele, který je mu nápomocen s aplikací těchto pravidel a generální ředitel po dohodě s Radou ČT jmenuje pět členů Etického panelu. Potom jim písemně posílá podněty a žádá je, aby mu dali svoje dobrozdání, zda ty popsané situace jsou nebo nejsou v rozporu s Kodexem ČT. Já se na Etický panel, na svůj poradní orgán, doposud za těch sedm měsíců obrátil dvakrát. Trošku, snad nešťastnou shodou okolností, jsme se míjeli v pohledu na to, zda se vůbec členové panelu těmito podněty mají anebo chtějí zabývat. Protože, jak mi bylo samotnými členy panelu potom písemně sděleno, můj předchůdce se na ně obracel pouze s podněty, které se týkaly již odvysílaných pořadů. Ale Kodex ČT řeší i spoustu situací, které se vůbec netýkají samotných pořadů, ale týkají se například i chování pracovníků ČT na veřejnosti nebo při rozhovorech pro jiná média. A to bylo to základní, v čem jsme se s původními členy panelu rozcházeli. Oni byli za roky zvyklí, že posuzují pořady a tohle jim nepřipadalo jako agenda, kterou by se měli zabývat.

Chystá ČT pravidelné rozhovory s prezidentem Petrem Pavlem?

Takový nápad už vznikl, já jsem o něm slyšel někdy loni na podzim, ale nejsem si vědom toho, že by nějaká taková dohoda s Kanceláří prezidenta republiky padla. Nyní je to nastavené tak, že prezident promlouvá k národu ve výjimečných chvílích, ať už jsou to státní svátky nebo kvůli mezinárodnímu dění. Ale nemohu vyloučit, že by nějaký takový pravidelný pořad do budoucna ČT měla. Pokud by o to pan prezident stál, tak veřejnoprávní média jsou ten správný prostor pro, řekněme „státonosné“ pořady.

Napadá mě návrat Hovorů z Lán, ale tentokrát na obrazovku.

Uvidíme, nechme to na běhu času a na příštích měsících.

Budou Otázky Václava Moravce pokračovat od podzimu v tomto formátu? Podle informací Radia Prostor se prý chystá určitá změna.

Já nevím o žádné změně uvnitř formátu Otázek Václava Moravce, takže to se musím zeptat já vás...

Spekuluje se, že Václava Moravce by ob týden nahrazovala žena. To je to, co se šíří mezi novináři.

K tomu doplním jen svůj pohled. Mně by se líbilo, kdybychom měli silný debatní formát, ve kterém by byla moderátorkou žena, ale jestli je řešením to, že se bude střídat s Václavem Moravcem, v tom nedělním, pondělním okně, to v tuto chvíli na stole neleží, nebo já o tom nevím.

Uvažuje ČT ještě o nějakých změnách v týmu StarDance? Připomenu, že došlo například k rozvázání spolupráce s panem Chlopčíkem, tak jestli ještě se mají skalní fanoušci, kteří chtějí jistotu, něčeho bát anebo naopak se na něco těšit?

Každopádně se mají na co těšit. Už když se podíváte na obsazení letošních soutěžících, tak nabízí velké množství pestrých osobností. Bude to ještě něco jiného, než na co byli diváci StarDance zvyklí. Ale odpovím ze široka. Když jsme mluvili o Otázkách Václava Moravce, tak jsem říkal, že mě by se líbilo, kdyby ČT měla i ženu jako moderátorku „hard talk show“. Ale to je zhruba ta úroveň, na které se s manažery programu anebo se zpravodajstvím o tom bavím. To, že Zdeněk Chlopčík už nebude porotcem StarDance, jsem se také dozvěděl z médií. Když pak jste v té branži dost dlouho, zjistíte, že vlastně každá změna, zvlášť u pořadu, který je tak extrémně oblíbený jako StarDance, vyvolá nějakou vlnu diváckého zájmu a u některých možná i chvilku rozhořčení. Ale změna je život. Dramaturgové a producenti StarDance se mnou tyhle dílčí změny nekonzultují. Jsou zvyklí nést zodpovědnost za výsledky, které pořad přináší. Takže já jsem naprosto přesvědčený, že dobře ví, co dělají. A když to pojmu zcela logicky, vzhledem k tomu, že už jsme oznámili soutěžící, profesionální tanečníky i změnu v porotě, tak tam už příliš prostoru pro nějaké velké změny nezbývá.

Mohl byste ještě tančit vy.

No tak to nechce podle mě nikdo vidět. To by mohla být humorná silvestrovská vložka. Když se účastním nějaké taneční soutěže, tak se pravidelně umisťuji někde mezi kredencí a pračkou. To je zhruba moje taneční umění.

Další otázka týkající se programu: oslava narozenin Jiřiny Bohdalové. (3. května – pozn. red.) jí bude 93 let. Kdy ČT nasadí nový film s ní Svatá? Už se objevují názory, že 18.5.

Pokud je 18.5. víkendový den, tak je to docela pravděpodobné datum. Každopádně to bude, a to letos v květnu. Je to svým způsobem dárek ČT Jiřině Bohdalové k jejím narozeninám a té neuvěřitelné vitalitě, kterou stále vládne a se kterou byla schopná tento skvělý snímek natočit. Já jej divákům doporučuji nejen kvůli tomu, že v něm je Jiřina Bohdalová, ale i kvůli samotnému námětu. Podotknu, že tu dámu, okolo které se příběh odvíjí, jsem osobně potkal. Před pár měsíci zemřela, ale je to autentický příběh, který se odehrává mezi stalinskými gulagy a Československem. A tak snímek doporučuji nejen kvůli Jiřině Bohdalové, ale i kvůli skvělému příběhu, který scenáristicky pojal Marek Epstein a režii měl Jirka Strach.

Vrátí se v brzké době Jakub Železný? Máte nějaké nové informace?

Já jsem se neptal v posledních dvou týdnech, ale někdy před 14 dny tahle otázka padla a mluvil jsem s Petrem Mrzenou, ředitelem zpravodajství a publicistiky. Jakub Železný se teď věnuje analytickým materiálům a přípravě několika nových formátů. Mimo jiné i přípravě té diskuze, kterou budeme vysílat z regionů. A pokud mám správné informace, tak nadále probíhá debata mezi Jakubem Železným a vedením zpravodajství o jeho dalším uplatnění. Takže já si ho umím představit v některém z těch nových formátů, ale je taky důležité, aby na tom padla shoda mezi ním a šéfy zpravodajství. Už jsem to dnes vlastně v jiné souvislosti říkal: necítím potřebu mít definitivní slovo v tom, kdo všechno moderuje Události, komentáře nebo třeba politické diskuze v ČT. Ono je to těžké mít skvělé manažery a potom jim zezadu pořád říkat „ale musíš to udělat takhle“ a „tohle nedělej“. Když chcete po manažerech, aby převzali zodpovědnost za to, co dělají, tak jim musíte taky dát prostor.

Nezvažujete vy sám zavést pořad ve formátu Volejte řediteli, v němž byste odpovídal lidem na dotazy?

Já tedy brýle jako Vladimír Železný už nosím, protože taky bez brýlí leccos nepřečtu. To je legrace, ale myslím, že i v tom kandidátském projektu, který jsem psal zhruba před rokem, jsem zavedení takového, vlastně „self-promo“ formátu měl. Myslím, že by se k takovému formátu ČT vrátit měla, ale nejde o to, že by ten pořad měl moderovat generální ředitel. Spíš jde o to, že bych rád pro ČT získal prostor vysvětlit divákům, co chystáme, proč to děláme zrovna takto a občas vysvětlit ty věci, které se týkají například poplatků a věcí, které provází ČT v širším slova smyslu. Takže kolegové z programu a z vývoje ode mě dostali zadání najít nějaký funkční formát, který bychom v dohledné době s tímto zadáním divákům mohli nabídnout.

Jak to přesně bylo se studií ohledně pokrytí teroristického útoku na Izrael a následné izraelské odvety v Gaze?

ČT si zadává celou řadu dílčích studií na témata, která se vymykají z toho běžného, třeba zpravodajského pokrývání. A koncem loňského roku jsme bohužel zažili hned dvě takové události a na obě jsme si zadali studii. Tou jednou událostí byl teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října. Ta nám byla dodána někdy v polovině ledna a pokrývala období od 7. října do konce října. Nejdříve tedy teroristický útok a potom ty vojenské operace, které následovaly. Jelikož máme velké a špičkové výzkumnické oddělení, tak když onu studii výzkumníci dostali, tak zjistili, že k ní mají celou řadu i metodologických výhrad. Vyžádali si tzv. kódovací knihu – to znamená, jak byly posuzovány a zařazovány ty jednotlivé hodnocené reportáže a výstupy atd., protože tam celá řada z jejich pohledu nesouhlasila. Nicméně to byla současně doba, kdy totéž oddělení intenzivně pracovalo na dokončení naší výroční zprávy. Takže vypořádávání těch připomínek se táhlo, pokud se nepletlo, až do druhé poloviny března 2024. A vzhledem k tomu, že i během vypořádávání stále zůstávala celá řada otazníků, se kterými se ti výzkumníci nebyli úplně připraveni smířit, tak si zadali oponentní analýzu z jiného vědeckého pracoviště v Praze. Tato analýza ukázala hodnocení výrazně jiné. To se ve vědecké praxi stává... Ale myslím, že do toho asi ne zcela šťastně zasáhla přítomnost některých členů toho původního výzkumného týmu na sociálních sítích. Tam to indikovalo, že nemuseli být úplně nezaujatí. Ale pokud mám správné informace, tak teď probíhá další debata mezi našimi výzkumníky a autory té zprávy, aby se dobrali nějakého, pokud možno, smírného výsledku.

Novým slovenským prezidentem se stal pan Peter Pellegrini. A řada osobností, třeba i herečka Magda Vašáryová, poukazují na to, že je prezidentem z LGBT komunity. Je to podle vás nutné i ze strany vážených osobností zdůrazňovat?

Já musím říct, že kdybychom byli v situaci před 20 nebo 30 lety, tak bych s mladistvějším elánem říkal, že by bylo strašně fajn, kdyby se takto úspěšní lidé nebránili tomu, jaká je jejich identita. Já se svojí identitou v tomto směru netajím. Na druhou stranu, to vedle koho večer uleháte a komu se svěřujete s tím, co vás opravdu v životě trápí, to jsou věci patřící do hlubokého soukromí. Takže kontradiktorně musím říct i to, že chápu, když si někteří lidé své soukromí skutečně chrání a po celou jejich profesní dráhu zůstávají jejich partnerky nebo partneři takovou tou paní Columbovou. Já k té věci přistupuji tak, že být otevřený ohledně své identity mi dává prostor volně dýchat. A současně, protože už se v médiích pohybuji dlouhou dobu, si říkám, že otevřenost v tom, že nejsem většinové sexuální orientace, a přesto jsem člověk, který, věřím že přináší té profesi nějaké hodnoty, může posilovat vnímání lidí s odlišnou identitou jako těch, kteří mají úplně stejnou hodnotu jako ti s identitou většinovou.

Když přijde generální ředitel ČT domů a má chuť si něco pustit v televizi, co si pustí, aby si vyčistil hlavu? Je to jeden z kanálů ČT, je to Netflix, YouTube, jiná platforma, nebo DVD?

Začnu u DVDček, protože jsem nedávno vybaloval bedny, ve kterých jsem je stěhoval a říkal jsem si, kdy se ještě dostanu k tomu, abych si pustil DVDčko a kdy jsem si ho naposledy pustil. Mám rád fyzické knížky, mám rád papír a plnící pero, tak jsem se rozhodl, že ani ta DVDčka vyhazovat nebudu, ale jinak sleduji většinu obsahu na VOD platformách, a to včetně zpravodajských a publicistických pořadů ČT, protože přijdu domů a v e-vysílání se podívám na to, co jsem nestihl. Ale lhal bych, kdybych řekl, že se nedívám i na konkurenční vysílání. Dívám se i na konkurenční i nadnárodní SVOD platformy. Sleduji, jak to dělá konkurence a pokud to konkurence dělá lépe, tak potom tlačím na to, abychom dorovnali ty sázky ve hře.

Někdy i Události, komentáře dokážou končit zábavně, když se tam sejdou velmi produktivní hosté – to jste asi viděl.

To jsem viděl, ale já jsem už otrlý rozhlasák a televizák, takže já kdykoliv odcházím z ukončené besedy, tak se nejdřív dívám, kdy už zhasne ta červená.

Tak u nás ještě svítí, já moc děkuji, že jste byl hostem pořadu O všem. Děkuji a přeji hezký první máj.

A já přeji všem, aby si užili krásné jaro.