Spisovatelka Sylva Lauerová: Muži byli, jsou a budou součástí mého života. Ale při psaní od nich chci mít klid
Prostor pro dva
Když se řekne Sylva Lauerová, většina čtenářů si vybaví bestseller „Hračka“ nebo temné psychologické thrillery jako „Hodina zmijí“. Přestože je tato česká spisovatelka známá svou literární všestranností, její životní příběh by sám o sobě vydal na román. V Prostoru pro dva s Lubošem Procházkou nám Sylva odkryla nejen svou inspiraci pro nejnovější knihu „Hodina zmijí: Odplata“, ale i svůj pohled na svět, vztah k přírodě a náhled na klidnější stránku života.
Když psaní bolí
Kniha „Hodina zmijí: Odplata“ měla být na pultech už v roce 2023, nakonec si ale museli fanoušci počkat. „Ponořit se zpět do příběhu a vrátit se k těm bolestným zážitkům z mého života nebylo jednoduché,“ přiznává spisovatelka Lauerová. Proces psaní popisuje jako intenzivní, emocionálně náročný, ale zároveň nevyhnutelný: „Každý příběh čerpá z nějaké energie a ta moje byla tentokrát bolestná.“
Přestože jde o fikci, mnozí se ptají, nakolik se v hlavní hrdince, psychoterapeutce Radce, odráží samotná autorka. „Řekněme z poloviny. Příběh Radky je vytvořený, ale některé události v knize vycházejí z mých autentických zkušeností,“ dodává Lauerová, která si své soukromí pečlivě střeží, ačkoliv v knihách často otevírá bolestivá témata.
Inspirace mezi tropy a horami
Sylva Lauerová není jen autorkou, ale také cestovatelkou. Zásadní část života strávila na Seychelách, odkud čerpala inspiraci pro své exotické romány. Přesto ji dnes láká klid Tyrolských Alp. „Hory mě nikdy nezajímaly, považovala jsem je za nudné. Ale až v posledních letech jsem se naučila oceňovat jejich krásu a klid,“ říká. A co ji na horách fascinuje nejvíc? „Je to návrat k mateřskému lůnu, takové zklidnění. Přestože přemýšlím o příběhu zasazeném do hor, stále cítím, že exotické prostředí probouzí větší fantazii.“
Zároveň přiznává, že její přístup k životu se změnil: „Dříve mě lákaly hlučné diskotéky, teď si užívám ticho domova a krásu přírody.“
Život mezi fikcí a realitou
Silva Lauerová ve svých knihách mistrovsky propojuje realitu s fikcí, což potvrzuje i její přístup k životu. „Muži hráli, hrají a doufám, že budou hrát v mém životě důležitou roli,“ říká s úsměvem, když se rozhovor stočí k jejímu pohledu na vztahy. Přesto zůstává neústupná v otázce psaní erotických románů. „Hračka je už 17 let stará. Nechci už psát další erotické romány, ale jak říkala moje maminka – nikdy neříkej nikdy.“
Co dál?
S nadcházejícími Vánocemi plánuje Lauerová strávit čas v Tyrolsku, daleko od hektického života. „Losos místo kapra, klidná procházka po horách a možná i nějaký rituál, který tamní lidé stále udržují – to je pro mě dokonalý svátek,“ popisuje své plány. A co další kniha? „Něco už mám rozpracovaného, ale miluji překvapovat čtenáře,“ uzavírá Sylva Lauerová, jejíž příběhy i životní filozofie nás stále překvapují a inspirují.
