Přírodní zákony nepřehlasujeme. Energie z obnovitelných zdrojů funguje jen díky té z tradičních, říká Jiří Strachota

Rozhovor s Jiřím Strachotou:

Pane Strachoto, vítejte. Máte pocit, že je dnes energetika v dobré kondici?

Dobrý den, děkuji za pozvání. Energetika v dobré kondici rozhodně není. Je v zajetí ideologie, která rychle spotřebovává obrovské rezervy, které v České republice vznikly zejména ve schopnosti vyrábět elektřinu, která je z té energetiky opravdu nejpodstatnější.

Vy jste napsal před časem článek, v němž jste mluvil o tom, že se v celé EU záměrně mlčí o jednom důležitém aspektu, který souvisí s preferovaným přechodem na zelenou energii. Co to byl ten speciální aspekt, o kterém se mlčí?

U nás – a zejména ve sdělovacích prostředcích – chybí informace o dvou úplně zásadních věcech. Ta první je, že chceme z nějakých důvodů všechno vyrobit z takzvaně obnovitelných zdrojů, což jsou v naší zemi především fotovoltaické elektrárny – s těmi větrnými to je u nás slabší. Ve skutečnosti energii z těchto zdrojů bychom ani do ničeho nedostali, kdyby zdroje, které jsou řiditelné, neustále na elektrizační soustavě nezajišťovaly její funkci. O tom se prostě nikdy nemluví. Druhá věc, která s tím úzce souvisí, je, že se říká a jásá nad tím, že vyrábíme více a více energie z obnovitelných zdrojů. Tady k tomu jen krátce řeknu, že ano, vyrábí se opravdu mnohem více, než by se dalo čekat z povahy těchto zdrojů, kterým někteří říkají nejen obnovitelné, ale také občasné. Ale ta výroba roste nejen kvůli obrovským dotacím a novým instalacím, ale také proto, že dokud to opravdu jde a nehrozí blackout, tak tahle elektřina se vyprodukuje a v uvozovkách prodá. Dnes už běžně máme i záporné ceny elektřiny, což znamená, že se zaplatí někomu, kdo je ochoten ji spotřebovat. K tomuto účelu se staví zařízení, jejichž vlastníci si nechají zaplatit za to, že obrovskými topidly a ventilátory takovou energii se zápornou cenou spotřebují. To se ovšem nedotkne samotných výrobců, protože ti mají svou cenu zaručenou. V tom nejhorším případě – ke kterému v posledních měsících došlo myslím už nejméně dvakrát – kdy je ČEPS musí odpojit, aby nedošlo k tomu blackoutu, tak dostanou náhradu, protože nemohli za tu svou cenu prodávat.

Dovysvětlím, že ČEPS je provozovatel české energetické přenosové soustavy. Slyšela jsem o tom, že například na hranici s Německem byly instalovány obrovské transformátory, které mají za úkol v podstatě “pálit” energii v okamžiku, kdy přijde z Německa. To je to, co jste zmínil?

Je to něco podobného. Tohle bylo ryze ochranné opatření, které u nás už funguje přes osm let a naštěstí už jsou na dvou přechodech takzvané transformátory s fázovým posuvem. Ty způsobí, že výkon, který, když fouká v Severním moři, se sem hrne z Německa, tak nespálí ta naše vedení – transformátor z něj udělá takzvaný jalový výkon, ze kterého nevzniká teplo. Takže tohle jsou ryze technická obranná opatření proti toku ze severu Německa.

Jinými slovy, my se tedy musíme bránit proti přepětí, které k nám posílají obnovitelné zdroje a v některých okamžicích tu energii vyloženě spotřebovávat a jalově pálit, aby to nepoložilo naší přenosovou soustavu. A stejně tak musíme mít i naše domácí zařízení, která slouží třeba proti tomu, aby ten výkon nešel ze střech jednotlivců, jejichž fotovoltaiky zrovna produkují hodně energie a nikdo ji v tu chvíli nechce spotřebovávat.

Já si v tuhle chvíli netroufám říci, jak velký je podíl těch střech jednotlivců. Myslím si, že je pořád ještě menší než ty naše relativně obrovské fotovoltaické elektrárny. Ale tohle obranné opatření na hranicích souvisí s tím, že se s tou elektřinou dříve zacházelo jinak. Ta celoevropská propojená soustava je největší na světě a vždycky dobře fungovala. Ale ta obrana je nutná, protože neexistují dřívější metody, jak s takovou situací naložit. Dříve nikdo zbytečně nevyráběl. To se teď děje, ačkoliv to nikdo nepotřebuje a není to kudy vést. Tohle jsou tedy těžkosti dnešní energetiky, o kterých se moc neví.

My vlastně dnes čelíme nedostatku stabilní energie, ale máme přebytek nestabilní energie, kterou nikdo nechce.

Tak to úplně není. Na konci minulého století, po těch osmdesátých letech, došlo na západě k liberalizaci energetiky, což znamenalo, že přestaly fungovat ty vertikálně organizované soustavy – od výrobce až k tomu konečnému spotřebiteli. Tato liberalizace vedla k tomu, že vznikly velké rezervní kapacity. Takže dlouhá léta, až v podstatě do dneška, nebylo třeba stavět nové elektrárny. U nás ta věc sice nastala také, ale tady byla rozhodující rezerva kapacity z toho, že zanikla velká část našeho průmyslu.

Proč je u nás elektřina dražší než v jiných zemích?

Na to není snadné odpovědět. Ale je to asi především tím, že jiné státy se nebojí udělat ve své zemi opatření, která umožní prodávat svým podnikům a svým občanům elektřinu jinak než přes ten takzvaný spotový trh.

Mnoho lidí argumentuje tím, že je problém, že vyvážíme přebytky naší elektřiny na burzu v Lipsku. Co je na té burze tak problematického?

Bohužel na té burze se toho moc nedozvíte, pokud nejste účastníkem. A ten problém spočívá zejména v tom, že elektřina není to, s čím se na komoditních burzách obchoduje. Její úplně zásadní vlastnost je, že se fantasticky dopravuje, ale v současné době se nedá skoro vůbec skladovat. Takže opravdu principiální problém té burzy je, že se na ní obchoduje s něčím, co se nedá uskladnit.

Já tady ještě připomenu, že poměrně novou kauzou je dostavba pátého bloku Dukovan, kdy nám Evropská komise v podstatě řekla, že musíme vyvážet asi šedesát procent energie, kterou vyprodukuje tento blok a musíme s ní obchodovat na burze v Lipsku. A to z toho důvodu, abychom ji nepoužívali na úkor obnovitelných zdrojů. Vyrobíme tak více elektřiny z jádra, následně ji musíme vyvést na burzu a tam ji v ten daný okamžik prodat, protože ji neumíme skladovat a musíme přijmout drahou a nestabilní energii, kterou vyprodukují například německé větrné parky – což je systém, který sice protěžuje obnovitelné zdroje, ale rozhodně neprotěžuje peněženky našich spotřebitelů ani stabilitu pro náš průmysl. Souhlasíte se mnou nebo to je chybné hodnocení?

Zpráva o tom výsledku notifikace našeho pátého bloku v Dukovanech mě také hodně překvapila. Když chci něco šířit o EU, tak si hledám ty primární zdroje, ale oficiálně to zatím ještě vůbec nevyšlo. Osobně si myslím, že do toho, kdy bude stát a produkovat náš pátý blok je ještě hodně času. Touto otázkou bych se tedy zatím nevzrušoval. Je ale naprosto nesmyslné, aby se elektřina z jaderných elektráren prodávala na spotovém trhu. Jaderné elektrárny jsou ideální na zaplnění výkonu, který je potřeba v každé situaci.

Pokud to tedy není moc výhodné, tak proč na té Lipské burze jsme? Je to z politických, ideologických důvodů, nebo to má nějaký skutečný reálný ekonomický význam?

Jsou rozsáhlé balíčky a spousta novel evropských nařízení a směrnic. Když se podíváte na evropské oficiální dokumenty v angličtině, tak nemají obsah. Musíte si těch stovky stránek přečíst a si já myslím, že neexistuje člověk, který by věděl, jak ta legislativa dneska zní – je strašně komplexní. Ty důvody jsou vlastně neproniknutelné.

Nicméně pořád tam zůstává ta skutečnost, že tu elektřinu nejsme schopni skladovat, tedy my vlastně obchodujeme něco, co v tento okamžik ještě neexistuje.

Přesně tak, je to závazek.

Dnes se ukazuje, že meziročně elektřina opět zdražila o dvanáct procent, a to v době, kdy vláda tvrdí, že energetická krize je za námi. Myslíte si, že to bude dál pokračovat, že bude elektřina ještě dál zdražovat? A bude postupně docházet k rozpadu třeba těžkého průmyslu nebo energetiky, protože jsou ty jednotlivé výroby a produkce na sebe navázané?

Vy to asi víte mnohem lépe než já, ale není to jenom u nás, je to třeba i v Německu. Ty podniky zkrátka nemohou konkurovat ani Asii ani USA a je to opravdu destrukční proces. Já jsem se stal akcionářem ČEZu a byl jsem naprosto šokován, když jsem zjistil, že měli za rok 2023 výnosy z výroby elektřiny jen na 36 procentech. V době, kdy jsem tam v roce 1994 až 2008 pracoval, tak to byl naprosto většinový podíl.

A z čeho jsou ty další výnosy?

To jsou služby a obchod. ČEZ se i zbavuje elektráren, že. Oni zkrátka nemají motivaci, aby filantropicky dodávali průmyslu a občanům energii a dávali do toho své peníze. Takže když to jinak nejde, tak to zavřou mnohem dříve, než jsou ty optimistické plány EU, která říká, že budeme bez uhlí v roce 2030 nebo 2035. Lidé se navíc obávají, že firma SEVEn Energy zavře příští rok Chvaletice a Počerady.

Oficiální údaj o odklonu od těžby uhlí by měl být až v roce 2035, čili v podstatě s desetiletým předstihem ty elektrárny už uzavírají, protože nejsou schopny provozu ekonomicky, mají záporné marže. Když uzavírají naše elektrárny svůj provoz, jsme stále ještě čistí vývozci elektřiny?

Ano, jsme. Dodáváme i ty služby výkonové rovnováhy. Fungujeme jako stabilizátoři té přenosové soustavy. Prostě byla situace, že nebylo potřeba stavět elektrárny, tak se nestavěly. A teď z toho vznikl dojem, že se hlasováním mohou přehlasovat přírodní zákony, ale ono to nejde ani ústavní většinou.

Když tedy mluvíte o tom, že bez stabilizačního prvku energie by došlo k rozpadu přenosové soustavy, tak hrozí nám v budoucnu blackout nebo třeba chronický nedostatek stabilní energie?

Kdyby nastal blackout na evropském kontinentě, nejen třeba na Balkáně, jak se to stalo nedávno, tak by to mohla být opravdu katastrofa pro celý kontinent. Všichni operátoři přenosových soustav mají sadu opatření, já bych o tom moc rád vyprávěl, ale asi nemáme tolik času.

Kdyby došlo k opravdu velkému blackoutu, tak je problém potom tu přenosovou soustavu znovu nastartovat – tedy “probudit” jednu z těch elektráren. Zatím takovou možnost máme, protože jedna elektrárna má funkci takzvaného startu ze tmy. Jednoduše se do ní pustí voda z vysoko postavené přehrady a ta vlastně probudí turbínu elektrárny. No a teď to vypadá, že tato naprosto klíčová elektrárna bude odpojena z ekonomických důvodů. Tak co tomu říkáte?

Jak už dlouho pro ty organizace nepracuji, tak nevím, kolik máme elektráren schopných ostrovního provozu. Ono to ani nemusí být nutně mnoho té elektřiny, aby se rozjela, ale musí to být připraveno. Ten takzvaný ostrovní provoz umožňuje postupně dodat potřebnou elektřinu dalším elektrárnám zvenčí a takhle se z toho blackoutu vychází. Nevím, kolik takových elektráren dneska máme, ale buď primární nebo velmi důležitá bude pravděpodobně vodní elektrárna. Elektrárny pak mají k nastartování případně i své dieselagregáty. To je stejný princip jako mají nemocnice a tak. Prostě si vyrobíte trošku, abyste se mohli rozjet.

Lidé často považují energie za vzájemně zaměnitelné substituty. Ale neuvědomují si, že bez nějaké stabilní energie, kterou máme třeba z fosilních zdrojů, nejsme schopni vyrobit třeba ty větrníky pro výrobu z obnovitelných zdrojů. Nebo máte pocit, že toto je něco, co má energetická koncepce zpracováno, že s tím třeba počítá?

Ty zdroje jsou zatím nenahraditelné, protože prakticky vzato žádná použitelná baterie pro skladování neexistuje, a proto se bez těch řiditelných nebo elektrárních zdrojů, což jsou tedy do nějaké míry ty nové jaderné elektrárny a především elektrárny na fosilní paliva, neobejdeme. A proč se dnes nestaví ani plynové elektrárny? Co vím, tak podmínkou postavení nové elektrárny, která je nejlevnější na postavení a nejdražší na provoz – i v době, kdy byl plyn za “hubičku” – tak dnes podmínkou postavení nové elektrárny je, že bude přepnuta na vodík. Se kterým jsou problémy, například i v dopravování. Prostě tahle ideologie Green Dealu staví na tom, že tady budeme mít elektrárny, které by mohly existovat, ale zatím ještě neexistují. Tady se prostě chystá zničení výroby elektřiny, která funguje a bez které si dnešní svět v podstatě vůbec nedovedeme představit, s tím, že se to vyřeší budoucími technologiemi, které zatím ještě nejsou.

K tomu připomenu jeden příklad z padesátých let, kdy vycházely propagandistické články v československých novinách, podle kterých měla do dvaceti let v každé domácnosti být atomová trouba. Pane Strachoto, já vám moc děkuji za dnešní rozhovor.

Já opravdu moc děkuji za pozvání, bylo to milé. Pozdravuji všechny diváky a přeji větší úctu k fyzikálním zákonům.