Pirát Mikuláš Ferjenčík: V digitalizaci byly chyby. Ale proč se posunula na rok 2028, nechápu

Rozhovor s Mikulášem Ferjenčíkem:

Moderuje Marek Stoniš

Já musím začít aktuální agendou, když to tak nazvu. A to je digitalizace stavebního řízení, o kterém včera jednala vláda a dohodla se ústy ministra dopravy Martina Kupky, že ten proces začne vlastně téměř od nuly. Nějaké součásti toho, co budoval váš bývalý předseda, zůstávají, ale ta digitalizace má být hotová v roce 2028. Já jako občan a daňový poplatník jsem lehce naštván, protože ona to není úplně marginálie. To stavební řízení opravdu bylo pomalé a byla to jedna z ostud, na kterých Piráti měli pracovat. A jak to dopadlo? Jak vy se na to díváte?

No, já se přiznám, že jsem z toho rozhodnutí vlády hodně smutný. Abych to uvedl na pravou míru, tak vláda rozhodla, že pokračuje systém stavebníka. To je ta část, co se týká primárně občanů. To znamená, že občané budou i nadále podávat ty žádosti elektronicky. Takže na straně uživatele toho systému, to znamená stavebníka, je vlastně ta Bartošova digitalizace zachovaná. Stejně tak se zachovává to elektronické úložiště dokumentů tak, aby se ty stavební dokumentace centrálně sdílely a nemusely se vlastně na ty jednotlivé úřady posílat jednotlivé kopie, ale mohlo se to evidovat najednou. Vláda rozhodla – a já si myslím, že to bylo primárně rozhodnutí ODS a pana ministra Kupky. Nepůsobilo to na mě dojmem, že by pan Kulhánek, který to má teoreticky na starosti, v tom měl vlastně nějaké slovo.

Pro upřesnění: Petr Kulhánek je nový ministr pro místní rozvoj.

Ano, za Starosty. On to teoreticky má na starosti, ale on to i oznámil pan Kupka, který byl – trochu na hraně zákona – na tři týdny pověřen vládou, aby to řešil. Pan Kulhánek k tomu pak řekl akorát pár slov a působil, že s tím není úplně v souladu. Takže ODS přesvědčila vládu, aby se jádro toho systému, ve kterém pracují úředníci stavebních úřadů, začalo dělat celé znovu. Já jsem se s tím systémem poměrně podrobně seznámil v srpnu a pak koncem září, když končil Ivan. Navštívil jsem úřednici stavebního úřadu, co mě s tím podrobně seznámila a podle toho, co já jsem viděl, není pravda, že je potřeba to odložit o tři roky. Ten systém měl chyby především pro úředníky z hlediska uživatelské přívětivosti, to nepopírám, ale myslím si, že během tří měsíců se dal dotáhnout do stavu, kdy by to těm úředníkům šlapalo tak, aby je to neotravovalo. A myslím, že zhruba do roka se to dalo dopracovat do podoby, kdy by to byl skutečně velký přínos pro úřady. Ty navíc pořád ještě odbavují žádosti, které dostali v červnu a které se dělají starým postupem, takže to zpoždění není zas tak velké, úplně je to neblokuje. Ty katastrofické vize nejsou na místě, i když chápu, že jsou z toho lidé nešťastní – ale dalo se to dotáhnout. Hodit to celé do koše, utratit stamiliony navíc, spíš potvrzuje ta podezření, že to byl spor o to, kdo to bude dělat, než jak to funguje.

Tím asi narážíte i na tu tiskovou konferenci těsně poté, co pan předseda Bartoš odcházel. Tehdy z vaší strany padala různá obvinění, že ODS je ovládána kmotry, kteří mají zájem na tomto stavebním řízení, protože v něm jsou velké peníze.

No, tak udělá se to pomaleji, ale dráž. To prostě nedává smysl ve chvíli, kdy jsem viděl na vlastní oči, že ten systém je možné dotáhnout. I ti úřednici, co v tom pracují, to říkají. Dokonce jsem koukal, že pan Kunc z Brna, který kritizoval Ivana Bartoše tři měsíce v kuse, tak dnes říká “prosím vás, proč to nedoděláte?”. Ti úřednici už se s tím nějak seznámili, kus toho procesu funguje, kus se dá převést do toho starého systému a během pár měsíců to bude normálně fungovat. Ono to nějak průchozí je už dnes, ale ta uživatelská přívětivost není optimální. Ale místo toho to odložit o tři roky… To za mě nahrává těm spekulacím.

Digitalizace je složitý problém, těžko se dostaneme do jeho střev, ale on ten váš odchod z vlády pro dost lidí působí spíše jako politický manévr. Nebyla ta digitalizace spíš záminkou? A skutečným důvodem byly ty prohrané krajské volby? I sám Petr Fiala čelil nějakému vnitrostranickému nebo vnitrokoaličnímu tlaku… Dá se to taky interpretovat tak, že si vybral Piráty jako něco, čím odvrátit pozornost od vlastních problémů?

Tak z politického pohledu a když se o tom bavím třeba s novináři, tak my jsme prostě byli vyhození. Kdyby Petr Fiala chtěl, aby Piráti pokračovali ve vládě a současně trval na tom, že Ivan Bartoš už nemůže pokračovat jako ministr, tak rozhodně byly cesty, jak to koaličně dojednat. Přišel by za Ivanem, řekl by “Ivane, má to zpoždění čtyři měsíce, jsem pod velkým tlakem, blbě se to hájí. Nedá se nic dělat, musíš skončit. Pojďme se pobavit o tom, jak to proběhne a jestli Piráti budou chtít být ve vládě i bez tebe”. Takhle by postupoval premiér, kdyby chtěl, aby Piráti zůstali ve vládě. A to by i bylo normální jednání v rámci koalice. Ale ve chvíli, kdy on se s ním potká, mlží takovým způsobem, že z toho ani není jasné, že se ho chystá vykopnout a pak mu o dvě hodiny později zavolá, řekne “musím tě vyhodit” a za půl hodiny to oznámí na tiskové konferenci… Nemůžeme zůstat v té vládě, když nám premiér vykopne předsedu tímhle způsobem. To bychom byli za kašpary celý ten rok, a to fakt nemáme zapotřebí. My jsme tam byli kvůli věcem, co jsme se snažili prosadit. Ivan Bartoš byl jediný, kdo zkusil nějaký velký digitalizační projekt a zkusil něco posunout. Ona vláda má v programu třeba jednotné inkasní místo, to má na starosti pan Stanjura na financích. Ještě dva roky zpátky se dušoval, že to bude. Letos na jaře oznámil, že to bude v roce 26. Jurečka občas něco zdigitalizuje, ale ty hlavní věci taky slibuje v roce 26. Vlastně ta vláda všechno slibuje v roce 26, kdy už tam nebude. Akorát stavební řízení bude až v roce 28. A jediný ministr, co aspoň zkusil něco posunout, tak je vyhozený… Nejzábavnější je asi ministr Kupka, kterému se za jeho tři roky působení zdržela výstavba rychlotratí o pět let. To člověk ani nechápe, jak je tohle možné – že za tři roky někdo nabere pět let zpoždění.

Tak rychlovlaky se zdržely asi o 40 let… Vy jste říkal, že jediný, kdo odešel z Pirátů, je ministr Lipavský. Já jsem shodou okolností byl asi před rokem u vás v podcastu Férovka, který jste dělali spolu s panem Lipavským. Jaké jsou vaše vztahy teď? Komunikujete spolu?

No, já z toho mám smíšené pocity, protože já osobně a i my jako Piráti jsme byli vždy spokojeni s tím, jak Honza vykonává tu svou funkci. Myslím, že to dělal dobře. Já s Honzou vycházím dobře, tak to nechci moc rozmazávat, ale jsem z toho takový skleslý.

Jaká bude teď vaše role? Vy jste teď de facto opoziční stranou. Jaká bude vaše strategie do voleb?

My tomu říkáme, že budeme ta “lepší opozice”. A myslíme, že to, jak se ANO a SPD prezentovalo v opozici bylo místy až trapné – prostě blokují sněmovnu, hodinové projevy jak pana Babiše, tak pana Okamury… Takhle to dělat rozhodně nechceme. Současně si myslím, že budeme tvrdí. Pro nás je první priorita pohlídat ty věci, které prošly vládou, jsou v souladu s programovým prohlášením vlády, které se nezměnilo a byly nějak dojednané – aby je ta vláda teď nevykostila. Vidíme to teď u zákona o lobbingu, z toho už vypadly asistenti poslanců, takže lobbisté se budou tvářit, že šli za asistentem a ne za poslancem a jejich návštěvy se nebudou muset evidovat a podobně. Stejně tak zákon o podpoře bydlení – už jde médii, jak to ODS chce vykostit… Takže to bude jedna sféra, kam směřujeme tu svou pozornost – dotáhnou ty věci, co jsou rozdělané a byly nějak dojednané. Velký spor je o předčasné důchody pro náročné profese, kdy ODS s TOP09 navrhla z toho vyhodit 100 000 lidí, kteří prostě dělají v mrazu nebo ve vedru a v 68 letech nebudou fit na to, aby chodili do fabriky. A Hospodářská komora protestuje, protože musí platit o něco větší odvody na lidi, co dělají tyhle profese, aby bylo z čeho platit ty předčasné důchody a ODS se chová jako strana, co nemá vlastní politiku, akorát papouškuje to, co říkají průmyslníci. Lidovci tradičně lavírují – nejdřív udělali krvavý kompromis a pak pro něj nechtějí hlasovat. Ale pro občany to možná dopadne dobře.

Tak u lidovců možná bude důležité, kdo vyhraje ve volbách funkci předsedy.

Jestli vyhraje pan Čunek, tak to bude ještě hodně velká jízda.

Možná vás bude v opozici víc. (smích)

Navíc je rok do voleb, takže ta hlasovací morálka koaličních stran se začíná trochu sypat, protože už jsou poslanci, který cítí, že ve stranických primárkách nemají úplně silnou pozici, takže vlastně ta hodnota těch čtyř pirátských hlasů je ve sněmovně mnohem vyšší, než se zdála. Navíc je tam, já nevím, osm ministrů, kteří taky nejsou úplně nadšení z toho chodit pořád do sněmovny – potřebují řídit ministerstvo a na začátku ODS se STANem neschválila klouzavý mandát, který my chtěli, tak teď je to možná trochu mrzí. Takže ta naše síla ve sněmovně bude paradoxně docela velká a ve chvíli, kdy je to 104 na 96 a je tam osm ministrů, tak některá ta hlasování budou těsná. A pak se samozřejmě budeme snažit o věci, co se nám nepodařily prosadit v té koalici, protože byl ten protitlak moc velký. Například chceme, aby se dotace velkým firmám stropovaly na 25 procentech. Ony dostávají dnes občas i 60 procent, což je úplně v rozporu s programovým prohlášením vlády, je to v rozporu s ideologickými tezemi těch vládních stran… Ale prostě pořád ten Křetínský dostává ty miliardy.

Já bych fandil nula procentům.

Já bych taky fandil nule, ale zase když je teplárna na uhlí a má z ní být teplárna na plyn, tak nějakou dotaci akceptuji – ale nemá to být 60 procent.

Ten rok 24 asi pro vás nebyl úplně úspěšný – byly volby do Evropského parlamentu, senátní a krajské a z nich jste nevyšli úplně posílení. Máte už nějakou analýzu příčin?

Tak hlavní problém jak v evropských, tak v krajských pro nás byl, že naši voliči nešli k volbám. Takže jsme měli největší propad účastí. Vlastně ten náš výsledek byl podstatně horší než výsledek v celostátních průzkumech, kde rozhodně významnou roli hrálo to, že naši čelní kandidáti byli ve srovnání s jinými stranami daleko méně známí. Kde na tom budeme lépe, bude určitě v těch sněmovních volbách. Ať nás povede kdokoliv, tak bude větší prostor ho představit veřejnosti a ta výchozí pozice je lepší. V eurovolbách byl problém, že jsme nedokázali přesvědčit lidi, že když Evropa řeší dopady na životní prostředí, tak že ten náš průmysl to přežije a podobně. Tady vidím naše velké komunikační selhání. Já jsem taky z vesnice a vím, že rodiče třeba to auto prostě potřebují a potřebují vidět, že Piráti jsou si toho vědomí. Tam jsme nenabídli budoucnost, která je pro všechny příznivá a lidé měli pocit, že je házíme přes palubu. V těch městech se držíme, ale na tom venkově, kde jsme měli vždy velkou podporu, to šlo hodně dolů. Podle mě ale pozitivní je, že zrovna ty ceny elektroaut klesají tak rychle, že už poměrně brzy ti lidé uvidí, že to bude dostupné. A navíc na tom venkově není problém s nabíječkami. Když máte před barákem auto a můžete si tam dát prodlužku, tak si ho normálně nabijete sami a ještě když se to bude kombinovat s těmi soláry, tak to bude fungovat dobře. Takže tady musíme razantně změnit náš přístup k tomu, jak děláme volební kampaně. Já jsem skončil v mediálním odboru kvůli kampani 21, kde nás vykroužkovali Starostové, ale když se koukneme na ten celek, tak ta kampaň byla pořád výrazně lepší než to, co jsme předvedli jak v eurovolbách, tak v krajských volbách. Zatímco v roce 21 se říkalo, že naše kampaň je špatná, tak v těch letošních evropských a krajských si ji nikdo ani nevšiml.

Vaší kampaně si ale všiml každý, že?

Mojí osobní kampaně si lidé všimli, až to stranu popudilo. Já jsem skočil z 12. místa na 5. a sebral jsem 12 000 kroužků. Myslím, že kdyby každý kandidát sebral tolik kroužků, tak bychom měli o hodně více europoslanců.

Říkáte, že problém byl hodně v komunikaci a v kampani, že jste nedokázali přesvědčit voliče o tom, že budoucnost nemusí být tak černá ohledně té politiky, kterou prosazujete – zelená, elektroauta a tak dále. Ale není to problém obecnější? Když se podíváte do Evropy, jak se teď volí? Lidé mají obavy.

Tak u nás je ohromný propad reálných mezd, takže velké většině lidí se zhoršila životní úroveň a současně za humny máme válku, což obojí vede k tomu, že lidé mají tendenci upřednostňovat tu tvrdou ruku před nějakým přešlapováním na místě, vysvětlováním a spekulováním o dlouhodobější budoucnosti. To nám samozřejmě nenahrává, ale na druhou stranu odmítám obviňování voličů z našich neúspěchů. Takže podle mě se musíme adaptovat, musíme nabídnout naší verzi té budoucnosti, která bude uvěřitelná, jasná a jednoduchá. A musíme naprosto zjednodušit tu komunikaci a ukázat, že i liberálové mohou být strana do špatného počasí. Máme liberály v Kanadě, v Holandsku, v jiných zemích, kde prostě dokážou i v těch časech krize bodovat. Ostatně pan Grolich, vlastně liberální lidovec na Jižní Moravě, převálcoval krajské volby a spousta voličů Pirátů, co by nikdy nevolila lidovce, volila pana Grolicha, protože ho vnímají jako čerstvý vítr. Takže ty příklady prostě ukazují, že se to dá udělat dobře. Určitě ale je nějaký posun v celém globálním politickém světě – když porovnáme ty eurovolby 2019 a 2024, tak ta situace je daleko pesimističtější a těžší pro ty strany, co jsou orientované na budoucnost a ne tolik na materiální hodnoty. Ale my se prostě musíme přizpůsobit. Takže já jsem rád, že třeba všichni kandidáti na předsedu Pirátů vnímají, jak zásadní je, abychom byli vnímáni jako strana, co řeší ekonomiku a má k tomu co říct. Tam jsou teď Zdeněk Hřib, Lukáš Wagenknecht a Adéla Šípová. Adéla tedy ještě nepředstavila tu svojí vizi, ale Zdeněk i Lukáš se shodují v tom, že posílit vnímání Pirátů v oblasti ekonomiky je naprosto klíčová věc. A stejně tak v té oblasti bezpečnosti bychom měli být strana, u které voliči vidí, že máme představu, jak to má fungovat.

Do těch voleb do poslanecké sněmovny v příštím roce chcete kandidovat samostatně po zkušenosti se STANem?

Já to očekávám a považuji to za správné rozhodnutí. Myslím si, že máme dost velké zázemí na to, abychom to sami zvládli. Máme víc zkušeností a za mě není žádný důvod vyrábět zase nějakého kočkopsa, který strašně ztěžuje rozhodování. Já jsem podporoval tu koalici se Starosty a pořád si myslím, že z hlediska České republiky to bylo správné rozhodnutí. A absolutně nesdílím přesvědčení pana Peksy, že máme vyrábět nějaké levičácké uskupení…

Vy jste v takové situaci, kdy jste odešli z vlády, jste v opozici, ale všichni se teď chystáme na sněmovní volby a tam se ta scéna rozdělí zase do bloků – dejme tomu demokratických a antisystémových stran. Postaví Piráti a STAN zase vládu?

Teď mluvíte o Fialovi, nebo Pirátech?

Ano, o Fialovi i Pirátech. (smích) Tam jiná varianta asi nebude možná. Že by se Fiala domluvil s Babišem na velké koalici, to nepředpokládám.

To není věcí Pirátů. Náš úkol je dostat naše voliče k volbám, dát jim zase důvod, aby přišli a já věřím, že se to může podařit. Za mě je základní nabídnout jasnou ekonomickou vizi České republiky, co se vrátí k růstu. Tam je vtipné, že ODS hrozně bojuje proti těm “propagátorům nerůstu”, s čímž já vlastně souhlasím. Akorát my tady ten nerůst teď máme čtyři roky pod vládou ODS. Takže ODS tady zavedla nerůst, že zelení mohou být šťastní, ale my máme přinést vizi toho růstu. Za mě – my se prostě musíme zbavit té dotační ekonomiky, kdy lidé platí vysoké ceny energií a miliardáři dostávají dotace 60 procent.

Na nákup elektroaut, mimochodem.

To se aspoň teď zrušilo, ale byl to taky bizár – 200 tisíc pro firmu. Ať jsou ty dotace tedy aspoň dostupné pro všechny. Takže to je jedna věc. Největší selhání vlády za mě ale je oblast školství, kde byla spousta věcí, které nejsou otázka peněz. Tím, jak tam STAN vyměnil tři ministry a ani jeden z nich nebyl extra pracovitý… To, co se tam stalo, je prostě hrozné neštěstí. Je dobře, že se přijímačky na střední digitalizovaly, ale problém je přece obsah toho vzdělávání. To se zdrželo asi jako ty rychlotratě – tři roky za dva roky. Snad to alespoň nějak dotáhnou do konce, ale ta nevyužitá příležitost je ohromná. Takže to je za mě druhá věc, kterou my musíme říct: Jak se má posunout to vzdělávání v době umělé inteligence, kde to jsou kancelářské profese, které jsou nahrazované, a ne lidi u pásu. A tady my musíme vědět, jak to využít ku prospěchu lidí, co tady žijí, abychom neprodělali kalhoty i v této oblasti. A potom – my jsme jedna z těch stran, co je ochotná řešit průser s bydlením. ODS na tohle úplně rezignovala. A ono to je logické, protože v této zemi 80 procent lidí bydlí ve svém, takže to vlastně neřeší. Ale pak je tady těch 20 procent, co je v háji. Především to jsou mladí lidé a je to pro ně extrémně náročné. A to je podle mě skupina, které se musíme zastat a přijít s tím, co se dá udělat, aby oni na to bydlení dosáhli.

Tak těm lidem, kteří bydlí ve svém, jste zvýšili daně.

Pan Stanjura zvedl daně.

K těm vizím, které představujete, potřebujete samozřejmě lídra. Ivan Bartoš už předsedou Pirátů nebude. Vy sám jste o těch jménech mluvil – pan Hřib, paní Šípová a pan Wagenknecht. A vy vidíte i to, že byste se měli víc orientovat na středovou ekonomickou politiku. Já si ještě neumím představit u paní Šípové nebo pana Wagenknechta nějakou ekonomickou vizi, ale to nechci hodnotit. Vidím ale pana Hřiba, protože bydlím v Praze a on ovlivňuje můj život velmi silně tím, co se v Praze děje v dopravě. A to není úplně dobrá vizitka, mám pocit.

No, tak Zdeněk Hřib uspěl velmi výrazně ve volbách 2018. A ve volbách 2022 v daleko těžší situaci udělal víc procent než ve volbách 2018. Takže za mě je jediný z těch kandidátů, který prokázal opakovanou schopnost oslovit voliče. A těmi 18 procenty udělal to, že jsme vlastně nejsilnější tehdy vládní strana v pražském zastupitelstvu. Zatímco ODS poztrácela v těch volbách čtyři mandáty, tak on obhájil všech 13 pirátských. To byl výborný výsadek. A já bych asi potřeboval specifikovat, co máte na mysli tou dopravou. Ta koalice pod ním si troufla na opravu Barrandovského mostu, kterou teď dotahuje jako náměstek pro dopravu. Asi dvacet let se vždycky primátoři “vysrabili”, protože se báli, že budou kolony.

On byl také primátor.

Ale on byl ten primátor, co se do toho pustil. Takže tam ukázal odvahu. A věřím, že až se to dodělá, tak to pomůže. Teď se staví tramvajový most. Tady po letech vzniká velká dopravní stavba. Ten most tam prostě chybí desítky let a teď se staví. Stejně tak tramvaj na Václaváku je nejefektivnější dopravní stavba v Praze, protože ohromně zvedne kapacitu celé dopravní sítě. Tím, že se tam udělá alternativní cesta k té spojce IPák-Karlák, tak když je někde nějaká nehoda, tak to strašně pomůže. On je obviňovaný z nějaké války proti autům, ale já skutečně tuhle válku nevidím.

Já ano a bydlím na Praze 7. (smích)

Tak OK, pan Čižinský možná válčí proti autům. To bychom se měli seznámit s tím, kdo je zodpovědný. Ale na druhou stranu je fakt, že každý, kdo přesedne z auta na kolo, tak snižuje kolony. Za mě to, aby tady byly průjezdné cyklotrasy, je výhodné především pro řidiče.

Já jen jestli případné předsednictví pana Hřiba Pirátu na vás nedopadne tím, že lidé si fakt stěžují – oprávněně, nebo ne – na dopravu v Praze. A tady máte hlavní voličské jádro. Ale to riziko si musíte nést sami.

A Zdeněk Hřib udělal ve druhých volbách víc procent než v prvních a podle mě to dělal fakt dobře. Jestli je nějaký problém, tak to je to, že může být vnímaný jako moc Pražák, což může být nevýhoda. On je přitom ze Slavičína, což má zase na talíři v Praze. Ale myslím si, že on zná oba ty světy velice dobře a je to člověk, který dokáže hájit zájmy svých voličů. A fakt je, že dvě třetiny lidí v Praze jezdí MHD a on dělá fakt hodně pro to, aby ta MHD fungovala co nejlépe.

Kdy bude znám předseda?

9. a 10. listopadu máme sjezd.

A budete zase hlasovat internetově?

Ten sjezd je fyzicky v Praze, ale hlasování probíhá přes internet. Ona volí celá strana – takže jak lidi na místě, tak ti, co to sledují z domova.

A vy už víte, koho budete volit? Nemusíte být konkrétní, ale máte nějakou preferenci?

Za mě je Zdeněk Hřib nejsilnější kandidát. On i představil nějakou vizi zfunkčnění strany, se kterou se ztotožňuji. Lukáš Wagenknecht je také silný kandidát… A Adéla Šípová není úplně můj šálek čaje, to se asi ví.

Já jsem ve své novinářské historii dělal rozhovory s několika bývalými předsedy stran, zrovna nedávno jsem tady měl Cyrila Svobodu nebo i pana Čunka. Dovedete si představit budoucnost pana Bartoše? Co bude dělat ve straně? Někdy bývá ten bývalý předseda problém.

My máme tu výhodu, že tohle už jsme jednou zažili. Po eurovolbách 2014, kde Ivan sice udělal fantastický výsledek 4,8 procenta, ale těsně to nevyšlo, tak rezignoval – a to především z osobních důvodů. A my jsme tehdy byli úplně dobrovolnická organizace a byl to pro něj obrovský záhul. Ale zvládl to s obrovskou grácií a za dva roky se vrátil se svou nejlepší kampaní, co kdy byla. Myslím, že osobnostně by to Ivan mohl ustát a nedělat to “na Kalouska”. Takže tady jsem celkem optimista. Zaprvé si myslím, že Ivan neřekl poslední slovo a jsem vlastně lidsky rád za to, že si může dát teď “voraz”, protože on úplně neuvěřitelně dřel, fakt se snažil ty věci dodat. Ale asi si měl vzít příklad z jiných ministrů, kteří se na to vykašlali, odsunuli to na rok 26 a jsou v pohodě – ale to není Ivanův styl. On se snaží ty věci dodávat. Holt se to občas nepovede, ale podle mě ta odvaha a snaha ty věci zlepšovat, to je víc než ten alibismus, co předvádí někteří kolegové. On potřebuje tu pauzu. A je na něm, co pak bude dělat dál.