Radio Prostor

Mindráky malých národů

Třetí epizoda podcastu Hej, Slované

Malé národy mají cosi společného, přinejmenším ty slovanské: mají nízké sebevědomí, takže si ho zvyšují zdánlivě směšnými výklady svých povah a dějin. Známe to od nás Čechů: na jedné straně tvrdíme, že nás nikdo nemá rád a všichni nás přehlížejí, na druhé straně jsme o sobě přesvědčeni, že jsme na světě v mnohém nejlepší. Zda je to opravdu tak, zkoumá třetí epizoda podcastu Hej, Slované. Ten pro Radio Prostor a Echo24 připravují redaktor Týdeníku Echo a předseda Společnosti přátel Lužice Lukáš Novosad a jeho bratr Jakub Novosad, zakladatel projektu BalCan CrossOver. Celé epizody najdete v podcastech Echa24 a na poslechových aplikacích.

Třetí epizoda podcastu Hej, Slované

Mindráky malých národů

0:00

0:00

Jakubova velká myšlenka je, že slovanské národy jsou malé, a mají proto nízké sebevědomí. Nebyl by to Lukáš, aby s ním nesouhlasil, ale současně sourozencův postoj neproblematizoval. Rozhovoří o svých čerstvých zkušenostech s Rusíny, o tom, jak komplikovaná je rusínská identita, jak také mohou Rusíni vnímat vztah k válce na Ukrajině, co z českých dějin mu to připomíná. Vlastně uvažuje nad tím, že česká identita je jenom zdánlivě samozřejmá, že nevnímáme, jak rychle se může změnit, ani to, že docela blízko nás žijí národy, které jsou v pozici, v jaké byl národ český před pouhými dvěma sty lety. Ostatně že to přehlížíme, je možná doklad jednoho z našich vlastních mindráků.

Rozjede se debata o tom, zda by byl hřích, kdybychom jako Češi zůstali u němčiny, ale taky o tom, jak komplikované je u malých národů vyjádřit jejich velikost a počet mluvčích. To zase na příkladě Lužických Srbů, u nichž Lukáš podrobněji vylíčí, jak dochází k sčítání lidu. Patrně to nejedneho posluchače překvapí, stejně jako informace, že v Německu se obyvatelstvo nesmí sčítat podle národnosti. Tuto část zakončí pasáž, v níž Lukáš připomíná něco, co od nás už také neznáme: jaký vliv na osobní identitu člověka i na výběr jazyka, který užívá, může mít konfese a osobnost duchovního ve farnosti, k níž jedinec patří.

Dojde také na český vztah k Rusům a Jakub líčí své zážitky s ruskými emigranty do Srbska, to jak se noví ruští emigranti v Srbsku chovají, i to, s jakým nadšením a vzrušením fandili Prigožinovým wagnerovcům při tažení na Moskvu. „Byl jsem ten večer s Rusy v hospodě a byl to docela surrealistický zážitek,“ dodává Jakub. Lukáš kontruje svými čerstvými zážitky z Lotyšska a vypráví o tom, čeho si v této malé zemi všiml a co mají Lotyši, ač nejsou Slované, společného s námi – ergo vysvětluje, jaký může být vztah malého národa s velkým

slovanským národem. Čili končí se tím, že když slovanský národ není malý, ale velký, přináší to s sebou jiné potíže. Nemalé, řeklo by se.

A tak konečně zjistíte, že ve svých pochybách, bolístkách či přesvědčeních nejste na světě sami. Podobně jako vy se cítí i příslušníci mnohých jiných národů. O důvod víc se o ně zajímat a hledat s nimi společnou řeč.

Předchozí epizodu - Hej Slované: Zač je toho Balkán si poslechněte zde:

Hej Slované: Zač je toho Balkán | Radio Prostor
Hej Slované: Zač je toho Balkán | Radio Prostor
www.radioprostor.cz

Co je to západní Balkán? Které země do něj patří? Jaké mezi sebou mají vztahy? Obsluhuje vás v dalmatské hospůdce na dovolené Chorvaté, anebo je to složitější? Jak u nás žije balkánská diaspora? Vzpomíná se v Bosně na zimní olympiádu v Sarajevu? To jsou jen některé otázky, které zodpovídá druhá epizoda podcastu Hej, Slované. Ten pro Rádio Prostor a Echo24 připravují redaktor Týdeníku Echo a předseda Společnosti přátel Lužice Lukáš Novosad a jeho bratr Jakub Novosad, zakladatel projektu BalCan CrossOver. Celé epizody najdete v podcastech Echa24 a na poslechových aplikacích.

Hej Slované · Foto: RADIO PROSTOR