Martin Podlucký: Ring je hřiště, kde se člověk naučí bojovat se svým strachem
Duše bojovníka
Martin Podlucký, bývalý mistr republiky v boxu i kickboxu, dnes trénuje bojovníky všech úrovní. Od těch, kteří chtějí vyhrávat zápasy, po ty, kteří hledají sebevědomí a vnitřní klid. V trénování se očividně našel, a to nejen jako „motivační boxovací pytel“. V úterní Duši bojovníka prozradil, proč považuje bojové sporty za meditaci, jak přistupuje k prohrám svých svěřenců, a co to skutečně znamená být dobrým trenérem.
Přestože už nezápasí, Martinova vášeň pro bojové sporty je stále silná. Věří, že ring je školou života, kde se každý může naučit čelit vlastním slabostem: „Denně bojujeme se svými strachy nebo závislostmi. Bojové sporty jsou hřiště, kde se tohle člověk může naučit.“ Jednou z Martinových silných stránek je jeho lidský přístup. Klade důraz na vzájemnou důvěru mezi trenérem a svěřencem: „Může být sebevětší talent, ale pokud si nerozumíme na lidské úrovni, nefunguje to.“ I proto se snaží vytvářet otevřené a bezpečné prostředí. „Když ke mně někdo přijde s tím, že chce vyhrát svůj první zápas, uděláme všechno proto, aby se mu to povedlo. Někdo jiný chce jen cítit větší bezpečí,“ vysvětluje.
Podlucký box vnímá jako něco víc než jen sport. „Když bojuju, jsem tady a teď. Nemyslím na to, co jsem zapomněl doma, ani na to, co mě čeká. Je to stejné jako meditace,“ popisuje. Prohry jeho svěřenců bere jako součást procesu, která k bojovým sportům neodmyslitelně patří. „Měl jsem kluky, co prohráli sedm zápasů v řadě a pak se stali mistry republiky. Každá porážka je krok k vítězství, pokud si z ní dokážeme vzít ponaučení,“ říká Martin s jistotou trenéra, který věří ve své lidi.
A co ho žene dál? Ambice být tím nejlepším v tom, co dělá. „Mým úkolem je dovést lidi k tomu, co chtějí oni. Nechci, aby zasvětili život něčemu, co ve skutečnosti nechtějí,“ dodává na závěr.