Hitler a Stalin v Buenos Aires? Tenkrát v Argentině má provokovat a přinášet otázky, říká režisér Matěj Preisler
Prostor pro dva
Když se Matěj Preissler rozhodl vytvořit svůj absolventský film na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku, měl jasno. Chtěl příběh, který bude bavit, provokovat a zároveň přinášet otázky. Výsledek? Tenkrát v Argentině. Film odehrávající se v sedmdesátých letech v Buenos Aires, kde se setkávají přeživší diktátoři Adolf Hitler a Josef Stalin. Ano, čtete správně. Snímek slibuje nejen jedinečný mix napětí, humoru a absurdity, ale také hluboké poselství o přetrvávajícím vlivu zla. V Prostoru pro dva otevřel Preissler dveře do světa své tvorby inspirované Tarantinem i českými filmovými velikány. Rozhovor moderuje Luboš Procházka.
„Chtěl jsem vytvořit něco, co divákům nabídne zábavu, absurdní humor, ale i určité poselství,“ říká Preissler. „Film má být komediálně stylizovaný thriller, který však nezapomíná na hořké sdělení – zlo je univerzální a nesmrtelné, vždy číhá na svou příležitost.“
Jeho inspirace vychází z divadelní hry Arnošta Goldflama „U Hitlerů v kuchyni“, ovšem režisér do příběhu vložil vlastní nápady a twisty. Scénář napsal Preissler sám, přesto přiznává, že proces nebyl snadný. „Nepovažuji se za obratného scenáristu, takže jsem spolupracoval s dramaturgy a kolegy, kteří mi pomohli s dialogy a strukturou příběhu,“ přiznává. Film má být nejen výpravný, ale také hravý a stylově odkazuje na české filmové klasiky, jako jsou díla Václava Vorlíčka či Oldřicha Lipského.
Hlavní roli německého kunsthistorika Wilhelma, který odhaluje identitu obou diktátorů, ztvární Ladislav Hampl. „Herec je klíčovou součástí filmu. Postava musí být uvěřitelná a nosit celé vyprávění,“ zdůrazňuje Preissler. Diváky láká na herecké výkony i symboliku příběhu, který má nejen bavit, ale také přinášet myšlenkové poselství.
A co plánuje Preisler po dokončení filmu? „Nemám konkrétní cíle. Chci, aby můj film oslovil diváky a zanechal v nich stopu. Nejde mi o ceny, ale o autentický zážitek,“ říká. Přesto nevylučuje účast na festivalech a doufá, že „Tenkrát v Argentině“ bude důstojným zakončením jeho studia.
